Jestli patříte mezi věčné dietáře, co už propadli beznaději, že by někdy mohli mít postavu podle svých představ, tak je toto text přesně pro vás. V mnoha oblastech života hledáme zkratky a chceme rychlé řešení. Nechceme se smířit s tím, že ke každému cíli vede více či méně trnitá cesta a že je třeba i té věnovat pozornost. Hubnutí je ukázkovým příkladem, že cesta je cíl. Pokud žijeme v představě, že nám nějaká zázračná dieta pomůže, my ji absolvujeme a potom bude náš život už jen zalitý sluncem, tak jen trápíme sami sebe. Stejně jako jsme své kilogramy nepřibrali přes noc, tak je stejným způsobem nemůžeme ani shodit. Zkuste si zapřemýšlet, jak dlouho vaše váha stoupala, až jste došli do bodu, ve kterém jste teď. Pravda je taková, že přijímat potravu musíme a musíme tak činit každý den. Bojovat s ní je nesmírně vyčerpávající a zbytečně se připravujeme o radost ze života. Proto je výhodnější si jídlo usmířit: přijmout za své některé zásady zdravé výživy, naučit se plánovat, nakupovat a připravovat vhodné jídlo, a poté už se jím tolik nezatěžovat. Navíc jíst zdravěji neznamená utnout navždy konzumaci čehokoliv, co máte rádi. Stačí si vzít k ruce pravidlo 80:20: když budete 80 % času jíst vyváženě, 20 % úletů vás neovlivní. Jestli znáte ten zacyklený mód, kdy při jezení jednoho jídla už přemýšlíte, co si dáte k následujícímu, je potřeba své vědomí probudit. Problém s jídlem totiž často maskuje něco mnohem hlubšího, co máme ukryto uvnitř. Bývají to traumatické zážitky spojené s dětstvím, které ale sami nemusíme odhalit – traumata totiž umí být i celkem nenápadná, třeba jako jedna nevinně pronesená věta, kterou jsme si vzali příliš osobně. Ze zamotaného kruhu diet, přejídání a výčitek se můžeme pokusit vymanit sami – nasloucháním svému tělu i vnitru, meditací, jógou, sebevzděláváním. Anebo si nechat pomoci odborníkem – psychologem nebo terapeutem. Ten největší díl práce ale bude stále jen na vás.